Články Co by měl pes umět, než půjdeme na veterinu?

Co by měl pes umět, než půjdeme na veterinu?

Po dobu chlupáčova života budeme muset několikrát navštívit veterinu. Není krásnější pocit, když náš pes návštěvu veterináře zvládá s přehledem a neklepe se strachy ještě několik dní potom. Ale jak na to?

Každý pes by měl mít svého “preventivního” veterináře, ke kterému chodíme na očkování a další ošetření, takže našeho psa zná. Jiného veterináře musíme navštívit v případě nějakých specifických vyšetření, například ortopedie, oční specialista. I takový veterinář by nám měl sednout, abychom se před ním my i náš chlupáč cítili dobře.

Ještě než se vrhneme na veterinu se podíváme na takové to základní prvotní ošetření doma, to jsme sepsali tady do článku.

Proč jdeme na veterinu?

Pokud chlupáč nemá žádné onemocnění, nejčastěji na veterinu budeme chodit na očkování. Během očkování nám veterinář může dát i tabletku na odčervení, kterou dáváme až doma, několik dní po očkování.

Zpravidla se očkuje:

každý rok trojkombinace DHPPi
každé tři roky vzteklina (lze očkovat i jednou ročně)
každé dva roky tetanus
každý rok psincový kašel
každý rok borelióza

Očkování je takové nutné zlo, které vetšina chlupáčů zvládá. Hodně dobrot za málo bolesti. Horší je, když nastane nějaký problém, kdy má chlupáč bolesti a my musíme veterinu navštívit. At už se jedná o zatržený drápek nebo ošklivou ránu kdekoliv na těle.

Jak to na veterině chodí?

Po příchodu hlavními dveřmi půjdeme k recepci, kde se nahlásíme, proč jsme přišli, zda jsme objednaní a případně k jakému veterináři. Pokud naše veterina recepci nemá, posadíme se do čekárny a vyčkáme příchod sestry. Psa necháme v čekárně rozkoukat. Pokud je v čekárně více pacientů, nenechávejte pejsky se očichávat, nikdy nevíte s čím ten druhý marodí. Pokud je váš pes klidný, máte skoro vyhráno.

V čekárně necháme psa ležet a prokrmujeme pamlsky za klid. Když nás chlupáč vnímá, můžeme si pocvičit jednoduché cviky. My si podáváme packy nebo zkoušíme držení vodítka v tlamě. Chlupáčovi to navodí atmosféru, že se nic neděje.

Až pro nás přijde sestřička a vyzve nás ke vstupu do ordinace, povzbudíme chlupáče a jdeme směrem do ordinace. V ordinaci se nás již bude vyptávat veterinář, proč jsme přišli. Připraveným očkovacím průkazem nic nezkazíme.

Až řekneme s jakým problémem přicházíme, je na řadě klinické vyšetření. Svého chlupáče budeme muset pravděpodobně zvednout na vyšetřovací stůl. Nejlepší je mít natrénováno, zvedání svého chlupáče do náruče.

Po diagnostice nám veterinář sdělí další informace, třeba jako to, kdy máme dorazit na další návštěvu. Psa ze stolu sundaváme v náruči, nenecháváme ho nikdy seskakovat na kluzkou podlahu.

Jaké ošetření můžeme doma natrénovat?

Jasně, přímé píchání injekcí doma úplně nenatrénujeme, ale dá se krásně nastimulovat. Co taková propiska, která dělá zvuk? Pojďte se s námi podívat na další manipulaci, kterou jde doma natrénovat!

Nasazování veterinárního náhubku nebo límce

Tohle občas potká každého psa. I když víte, že váš pes nekouše a košík rozhodně nebude potřebovat, mýlíte se. Psi, kteří pociťují bolest se dokážou ohnat i po svém pánovi, natož pod veterináři, který mu ránu ošetřuje. Naučit chlupáče na košík není ostuda a rozhodně se vám to bude hodit i jinde než na veterině.

TIP: Na cestování MHD a další aktivity měje pro psa vždy prostorný košík, ať už kovový nebo plastový. Na veterinu se naopak hodí látkový manipulační náhubek, ve kterém pes nemůže otevřít tlamu. Takový náhubek je na cestování v MHD naprosto nevhodný.

Ochranný plastový límec pes dostane na veterině z nejrůznějších důvodů, ať už je to nějaký chirurgický zákrok (třeba kastrace), tak i při “obyčejném” zánětu pacek. Zkrátka musí zabránit olizování určité partie. Pro některé psy je límec opravdu velký stres, ale věřte, že následné problémy, které nastanou, když si pes bude ránu olizovat, jsou mnohem horší. Doporučujeme zakoupit plastový límec, který nůžkami zkrátíte, aby psovi tolik nevadil ve výhledu. A učíme ho oblékat podobně jako postroj.

Ležení na boku

Klidné ležení na boku. Lehce se to řekne, ale hůře se to koná, máme pravdu? Psovi je nepříjemné ležet na boku v neznámém prostředí, ale doma mu to nečiní žádný problém. Zkrátka choďte na různá místa a pokládejte chlupáče na bok. Dejte si na to speciální povel a mějte to jako hru. Po jeho klidném ležení si pořádně pohrajte. Dobu ležení prodlužujte, dělejte to pro psa zábavné. A když to bude váš pes zvládat na zahradě, v parku, ve městě, běžte to zkusit do čekárny veteriny. Uvidíte, jak tahle jednoduchá hra chlupáče posunula.

Veterinární stůl

Stůl je pro většinu chlupáčů velkým oříškem, ale i ten se dá naučit. Zjistěte, proč se váš pes tolik stolu bojí. Je to kvůli strachu z výšek? Trénujte vyvýšené kořeny, kmeny nebo kameny v lese. Vadí mu předtím vaše zvednutí do náruče? Natrénujte nošení v náruči. Vadí mu jednotlivé úkony, které veterinář na stole provádí? Požádejte veterináře, ať tyto úkony zatím provádí na zemi. Až přijdete na příčinu, co vašemu chlupáči tolik vadí, bude snažší jí odstranit.

Oči, uši, tlama – pokládání brady na target

Nechceme se úplně pouštět do tématu manipulace se souhlasem, na to je odbornice trenérka Radecha (se kterou máme podcast č. 50, najdete ho tady), ale targetování brady využíváme moc rádi. Psa máme v příjemné pozici jak pro nás a veterináře, tak pro něj. Většina psů pak targetování sama rádo nabízí. A vykapat psovi oči nebo uši je tak mnohem rychlejší. A navíc se nemusíte bát, že vám pes někam hlavou uhne a vy mu omylem ublížíte.

V praxi to vypadá tak, že pes položí bradu na určené místo. To může být lavička, váš klín, target nebo dlaň. Důležité je pak trénovat výdrž, aby pes vydržel co nejdéle a pak odolnost vůči podnětům, jako je naše ruka šahající kamkoliv na psa. Chce to hodně pamlsků, target a značnou míru trpělivosti.